Alchymie učení aneb na motivaci a srdci záleží

/, jak na turečtinu, můj život v Turecku/Alchymie učení aneb na motivaci a srdci záleží

Alchymie učení aneb na motivaci a srdci záleží

Je tady září, začátek školního roku a pro nás tak už klasický čas, kdy máme potřebu začít s něčím novým.

Od roku 2011 se věnuji výuce turečtiny a mám opravdu moc ráda čas strávený se svými studenty.

Mou největší snahou je udělat lekce a kurzy pro své studenty co nejpříjemnější a plné podmětů k tomu se v jazyku dál posouvat kupředu.

Je to taková trošku alchymie a já sama se spíš řídím svými pocity a tak každá má lekce je trošičku jiná podle toho, kdo zrovna sedí vedle mě.

K tomu, aby nás učení bavilo potřebujeme pár kvalitních ingrediencí:)

  1. Motivace
  2. Srdce
  3. Správný výběr lektora nebo kurzu
  4. Čas

 

1. MOTIVACE

Tou nejdůležitější věcí je nesporně MOTIVACE.

Na tu se svých studentů ptám jako první, protože na základě motivace můžu lekce přizpůsobit.

U mě samotné na začátku, kdy jsem se rozhodla do turečtiny pustit naplno hrála motivace velkou roli.

Nechodila jsem nikam do kurzu ani jsem neměla lektora, který by mě vedl a tak jsem se musela motivovat sama:)

 

Co bylo mou motivací/mým cílem:

  • Vidina lepší práce mimo turismus.
  • Osamostatnění se. Čím víc jsem rozuměla tím méně jsem se cítila jako YABANCI.
  • Lepší komunikace s tureckou rodinou.
  • Společný dorozumívací jazyk s manželem.  
  • Rozšíření přátel a známých mimo česko-slovenskou komunitu.
  • Popovídání si s učitelkou ve školce/škole.
  • Znalost turečtiny není u nás moc obvyklá a tak vidina toho, že budu umět jeden z neobvyklých jazyků a pokud na tom opravdu zapracuju tak i na docela dobré úrovni mi dávala pocit vyjímečnosti.

Co mě na cestě za cílem demotivovalo:

  • To že to mi ta turečtina nešla hned do hlavy. Šílená slova, která nebyla ničemu podobná.
  • Pocit, že tohle nemůžu zvládnout.
  • Desítky krajanů v Tr, kteří i po 5, 10, 15 letech dobře turecky nemluvili.
  • Při mých pokusech mluvit mi někteří Turci nerozuměli (nebo možná nechtěli rozumět).
  • Sledování pohádek byl můj horor…porozumění v cizím jazyce SIFIR (nula).
  • Jiná skladba věty, milion přípon, nejistota v používání bana/beni.

Všechny věci, které mě demotivovaly, byly spíš jen mnou samou špaťně vyložené pocity.

Více se rozepíšu v další části.

Časem jsem se zaměřila jen na věci, které mě motivují a nebo se snažila to co mě demotivuje pochopit a překonat to sama v sobě a tím nastartovat svůj vnitřní motor s cílem, že tu turečtinu zvládnu a nic mě nezastaví:)

Proto je důležité už na začátku si ujasnit a NAPSAT si na papír proč se do turečtiny pouštím a co je mým cílem.

Začněte s cílem, který je snadno dosažitelný v krátkém čase. Jako například, že na své příští návštěvě Turecka budete moci s tureckými přáteli nebo rodinou komunikovat o jednoduchých tématech, budete si moci jít sami nakoupit na bazar nebo že příště až bude volat vaše turecká tchýně tak se aspoň odhodláte se jí zeptat jak se má:)

Díky splnění takového cíle pocítíte, že jste udělali pokrok, dodá vám to dobrý pocit sám ze sebe a také budete mít chuť pokračovat dál.

Motivace je to co z učení neudělá mučení, ale spíš nás nabije energií a nasměruje.

POZOR!

Pokud je  MOTIVACE velká a dlouho trvající, mění se po letech na životní styl či drogu bez, které si pak nedovedete svůj den, víkend, život představit.

Nejčastější motivací mých studentů je:

  1. Turecká rodina, manžel, přítel
  2. Práce
  3. Turecké seriály
  4. Časté výlety do Turecka
  5. Turecko a turečtina jako životní styl (zájem o kulturu)

 

Je úplně jedno co je vaší motivací. Neplatí tady žádné pravidlo, že by jedna z motivací byla větší než ta druhá.

Někteří studenti, kteří nebydlí v Turecku a ani nemají žádné blízké přátelé v Turecku jsou někdy více motivovaní, než ti kteří jsou turečtinou obklopení každý den.

Člověk musí najít tu svou dětskou zvídavost a nadšení se kterým šel do první třídy.

Je to takový ten pocit, kdy člověk hltá jakoukoliv novou informaci. Dokáže se ponořit do studia tak, že ani neví jak plyne čas a využívá každou volnou chvilku se něco nového naučit nebo se zlepšit. Pokud takové pocity máte, jste na správné cestě a učení turečtiny vás bude naplňovat.

 

PRVNÍ POMOC když motivace upadá:

Návštěva Turecka nebo setkání s tureckými přáteli pro vás může být to co vás nakopne do dalšího studia, protože:

Turci jsou úžasní motivátoři a rádi cizince chválí jak jim ta turečtina jde:)

No a pak toho nechte:) To nejde:)

Vaše ego a sebevědomí je najednou větší a vy si přejete, aby tak zůstalo navždy.

 

2.SRDCE

Po motivaci je další důležitou věcí SRDCE, tedy znát dobře sám sebe.

Nebo aspoň začít sám sebe hledat:)

Proč?

Každému z nás vyhovuje v učení, přijímání nových věcí a poznatků něco jiného.

 

Někdo je spíš typ, který se rád učí sám jako samouk nebo individuálně s lektorem.

Jinému zase vyhovuje učit se ve skupině s dalšími studenty.

Někdo si raději povídá, jiný píše nebo čte.

Někdo rád driluje jiný to nesnáší.

Někomu jde líp gramatika a jinému učení slovíček.

Musíte najít vaši přednost:) To co vám jde lépe než ostatním.

Popřemýšlejte. Neříkejte si, že nic takového není, protože každý něco takového máme.

Udělejte si seznam vašich předností.

U mě to je například:

  • Dobrá vizuální paměť, proto ta úchylka na kartičky a různé hry na lekcích:)
  • Nedělám si moc poznámky, ale hodně si zapamatuju z výkladu lektora, proto na kurzech málo využívám učebnici.
  • Potřebuju mít ve všem logiku, proto ty různé tabulky.
  • Jsem dítě moderní doby a vyhovují mi různé aplikace na učení slovíček, online kurzy atd.
  • Víc se naučím sama nebo s lektorem než na kurzu. Když už kurz, tak s někým, kdo mi vyhovuje hlavně jako osoba a dělá svou práci s láskou.
  • Ráda se učím nenáročným způsobem, proto to sledování seriálů nebo čtení knížek.

Více o osobnostní typologii: https://www.jazykovy-koutek.cz/?p=5032

 

Do SRDCE bych zahrnula i boj se svým sebevědomím.

V učení něčeho nového člověk narazí dřív nebo později na své sebevědomí. Naučit se věřit sám sobě a neposlouchat řeči ostatních lidí kolem je těžké, ale otevře nám to cestu jak ukázat sám sobě, že toho dokážu víc než jsem si myslel.

Zastavte se a poslouchejte co vy sami chcete. Poslouchejte co vám říká vaše srdce, vaše pocity. Hlava je v tomhle špatný rádce, protože v hlavě…v našich myšlenkách je skrytý soudce.

 

Například ten můj mi často říkal:

  • Na to nemáš.
  • Vždyť jsi měla ve škole špatné známky, jak se můžeš naučit turecky?
  • Na jazyky jsi úplně blbá.
  • Když to nedokázali ti před tebou, jak bys to mohla dokázat ty.
  • Tohle už nezkoušej, tohle ti nejde.
  • Tohle se nenaučíš.
  • Jsi hloupá.
  • V životě nic nedokážeš.
  • Ty budeš jednou uklízet záchody, na víc nemáš.

Jak se ten soudce do naší hlavy dostal? Díky soudům, které nad námi vyřkli naši rodiče, příbuzní, učitelé, přátelé, nadřízení…

Tyhle soudy neberte osobně-tyhle soudy nejsou o vás, ale o těch, kdo je říkají.

Nenechte se proklít.

Když mi bude někdo od mala říkat, že jsem blbá, tak časem na tu hru přistoupím a budu si také sama o sobě myslet, že jsem blbá. Ale to není pravda…je to jen zaklínadlo, které ve chvíli, kdy mu přestanete věřit přestane mít sílu a přestane platit. Každý z nás dokáže to co si přeje. Jen je třeba vytrvat.

Je na čase toho soudce v naší hlavě umlčet a dokázat si, že můžu dokázat cokoliv chci. Ano, možná mi to bude trvat déle než ostatním, protože jsme každý originál a na nic není 100 procentní recept.  

 

Pozor! To, že to dokážete nechtějte dokázat ostatním… na těch nezáleží. Záleží jen na tom co chcete sami…dokažte to sami sobě, překonejte svého soudce v hlavě.

Poznejte sám sebe a jďěte si za tím co vás udělá šťastným, za svými sny.

 

I takové zvládnutí jazyka je určitým překonáním sám sebe a soudce v hlavě:)

 

3.SPRÁVNÝ VÝBĚR LEKTORA NEBO KURZU

Výběr lektora i kurzu je více než důležitý.

Známe to všichni ze základní školy, kdy nás jeden učitel dokázal pro nějaký předmět nadchnout, ale jiný nám ten samý předmět dokázal znechutit. V dnešní době je nabídka kurzů i lektorů velká. Projděte si web nebo blog lektora. Jeho názory a myšlenky. Někdy je fajn dát na doporučení, ale pozor na předsudky. Lektor, který nesedne vaší kamarádce nemusí být hned špatný. Vše je o osobních sympatiích a vám právě, ten lektor může skvěle sednout.

Na první lekci jďete otevření a dejte na své pocity.

4.ČAS

Dejme tomu, že motivaci máte velkou, věříte ve své vlastní schopnosti a chodíte na skvělý kurz nebo máte výborného lektora, co teď? Teď už jen najít čas a věnovat se turečtině pravidelně, nejlépe minimálně 20 min. denně. Využijte každou volnou chvíli, čekání na autobus, jízda do práce. V těchto krátkých chvílích se můžete věnovat slovíčkům. Já všude tahám své kartičky nebo procvičuju na Quizletu.

Tipy jak si zpříjemnit učení: www.turectina.com/studijni-materialy/

Učení nemusí být mučení:)

Pusťte si dobrý turecký seriál, film, cestovatelský dokument, nějaký zábavný pořad, jděte s tureckými přáteli na kafe nebo si popovídejte s tureckou tchýní:)

Pokud vás turečtina baví, věřím tomu, že se do učení nebudete muset nutit.

 

V novém školním roce 2018/2019 se pusťte do něčeho co vás baví, posune vás dál a hlavně vás udělá  šťastným.

 

 Motivace+Srdce+Správný kurz/lektor+Čas

 

A B R A C A D A B R A

A B R A C A D A B R

A B R A C A D A B

A B R A C A D A

A B R A C A D

A B R A C A

A B R A C

A B R A

A B R

A B

A

 

Tyto čtyři věci vám do hlavy turečtinu nenalejou:)

Ale pomůžou vám k učení přistupovat intuitivněji a s větší lehkostí bez mučení:)

 

By |2018-09-22T15:47:33+00:00Eylül 22nd, 2018|Genel, jak na turečtinu, můj život v Turecku|0 Comments

About the Author:

MERHABA! Jmenuji se Michaela Canbulat a od roku 2008 žiju v Turecku, které se mi stalo druhým domovem. Turecko jsem si zamilovala a turecký jazyk mi otevřel dveře do tajů této úžasné krajiny. Díky turečtině jsem mohla pochopit tureckou kulturu, náboženství a Turky a tím také získat plno skvělých tureckých přátel. Znalost tohoto úžasného jazyka mi také dala nezávislost – možnost se v Turecku cítit jako doma, vyjádřit své pocity a potřeby lidem kolem sebe.