Turečtina 2017-11-27T14:36:32+00:00

O turečtině

Turečtina je turecký jazyk používaný zejména v Turecku, Bulharsku, na Severním Kypru, na území bývalé Osmanské říše a je také jazykem několika milionů imigrantů v zemích Evropské unie.
Mezi turečtinou a jinými oghuzskými jazyky, např. azerštinou, turkmenštinou či kaškajštinou, je poměrně vysoká úroveň vzájemné srozumitelnosti.

Rozšíření jazyka

Mimo Turecka a turecké části Kypru, kde je turečtina hlavním jazykem se turecky domluvíte i Bulharsku, Řecku, Íránu, Makedonii, Moldavsku, Sýrii, Iráku a Ázerbájdžánu(kde se nacházejí menšiny, které turecky hovoří).
Dále naleznete turecky hovořící komunity v Rumunsku, Albánii, Srbsku, Černé Hoře, Nizozemí, Německu, Austrálii, Kanadě, USA, Brazílii, ve Venezuele, v Kolumbii, Belgii, ve Velké Británii, v Dánsku, ve Švédsku, Švýcarsku, v Rakousku, Kazachstánu, Rusku, Kyrgyzstánu, Uzbekistánu a na Ukrajině (Krym).

Historie

První zmínka o turecké literatuře se objevila před 1500 lety, ale ty nejstarší písemně dochovaná díla se datují až do 8.století n.l. Roku 1928 zahájil první turecký president Mustafa Kemal Atatürk velkou reformu turečtiny.
Do té doby byla používána k dorozumívání elitní osmanština (silně ovlivněna perštinou a arabštinou).
1.listopadu 1928 byla lidu představena nová turecká abeceda (stará arabská abeceda byla převedena do latinky a obohacena o některé přidané znaky). Celý národ tak znovu začal chodit do školy, aby se novému písmu naučil. Díky tomu byla zvýšena gramotnost obyvatelstva. Po změně písma přišla na řadu změna arabských jmen. Arabské jména osob i měst byla nahrazena tureckými.

Turecká abeceda

Turecká abeceda obsahuje 29 písmen.
A, B, C, Ç, D, E, F, G, Ğ, H, I, İ, J, K, L, M, N, O, Ö, P, R, S, Ş, T, U, Ü, V, Y, Z
Písmena, která se od těch českých liší (písmena s „ocásky“, přehlasovana atd.)byla uměle upravena fonetickým potřebám jazyka.
Názvy písmen:
názvy souhlásek odpovídají spojením souhlásky +e (be, ge, le, pe)
Výjimku tvoří písmeno ğ, jehož výslovnost je „yumuşak ge“.
Turecký pravopis má tu výhodu, že je fonetický – výslovnost každého slova odpovídá jeho pravopisné formě. Od roku 1928 se v turecké abecedě využívá latinka.
Počet rodilých mluvčích v této podskupině dosahuje 100 milionů a celkový počet mluvčích 125 milionů.