Když se řekne Mikuláš, tak určitě většinu z nás hned napadne svatý Mikuláš, který chodí 5. prosince večer s čertem a andělem a každý rok naděluje do našich čistých bot plno dobrot.

Ráda nacházím v turecké a české kultuře to, co nás spojuje a to, co nám pomůže se navzájem lépe pochopit. Když člověk otevře oči a začne Turecko lépe poznávat objeví hodně zajímavách míst, které naše kultury propojují.

Mým prvním, takovým poznáním byla návštěva města Demre. Kdo by čekal, že v muslimské zemi, pár kilometrů od turisty profláknuté Antálie, se může člověk ocitnout na místě, které má tak moc společné s našimi tradicemi.

Tentokrát bych vás ráda vzala za Mikulášem do Turecka.

Kde se vzal svatý Mikuláš v Turecku?

Víte o tom, že se svatý Mikuláš narodil v Pataře okolo roku 280/286 a zemřel v Myře 6. prosince 345/352?

A víte, že se Patara i Myra se kdysi nacházela na území dnešního Turecka?

Myru dnes v Turecku můžeme najít pod jménem Demre. V tomto malém městečku najdete známé lýkijské hrobky a také byzantský Kostel sv. Mikuláše, kde byly kdysi uloženy i Mikulášovi  ostatky. V dnešní době je tento kostel hojně navštěvován věřícími a to ne jen křesťany, ale i muslimy a také ateisty.

V Turecku tradici mikulášské nadílky nenajdeme, ale Mikuláše zde znají pod jménem NOEL BABA (noel-Vánoce, baba-otec, tatínek).

Co víme o životě sv. Mikuláše?

Mikuláš se narodil do velmi bohaté rodiny, která podle všeho obchodovala s rybami. Po smrti svého otce prý celé své děditství rozdal potřebným. Byl velmi oblíbený, štědrý a vždy pomáhal všem, kteří potřebovali pomoc.

Mikuláš se ve velmi mladém věku stal biskupem, právě ve starověké Myře. Za svého života zažil velmi těžké chvíle, kdy za vlády Diokleciána skončil ve vězení, kde byl v žaláři mučen.

Tradice a legendy o svatém Mikuláši 

Tradice spojené s Mikulášovou osobou jsou velmi pestré a krajově i národnostně se liší. Součástí většiny z nich je rozdávání dárků dětem. U nás v Česku i na Slovensku, Mikuláš obdarovává děti a v noci, když spí plní jejich krásně čisté boty různými dobrotami.

Dle jedné nejstarších legend, zachránil Mikuláš  tři sestry. Zchudlý šlechtic poslal své tři krásné dcery do nevěstince, aby si vydělaly na věno. Mikuláš jim podle legendy vhodil v noci oknem do světnice tři měšce zlaťáků, takže mohly ukončit svou činnost ve veřejném domě a vdát se. 

Druhá legenda praví o tom, jak Mikuláš vzkřísil  tři malé děti, které zlý hostinský zavraždil a uložil nasolené do sudů.

Díky tradicím, které si nadále udržujeme a legendám, které se o Mikuláši vyprávějí se Mikuláš zapsal lidem do paměti jako člověk, který pomáhá.

Kde se nachází ostatky sv. Mikuláše?

V 11. století, kdy se v regionu začali rozpínat seldžučtí Turci, uloupili ostatky biskupa Mikuláše italští piráti a převezli jej do italského přístavu Bari, kde tehdy vládli Normáni, protože se báli, že by ostatky byly zničeny právě Seldčuky. Prázdný kamenný sarkofág ve kterém dříve byly uloženy ostatky svatého Mikuláše, můžeme i dnes vidět v Kostele sv.Mikuláše v Demre, který je možné navštívit po celý rok a dokonce se zde jednou za rok koná mše a to právě vždy na svátek sv. Mikuláše, tedy 6. prosince.

Kde se vzal Mikuláš, tak jak ho známe teď my?

Poprvé se Mikulášovo uctívání rozvinulo v Německu v 10. století, nejdříve v Porýní. Osobně ho podporovala císařovna Theofana, manželka císaře Oty II. Tato žena byla neteří byzantského císaře, takže měla k oblasti dnešního Turecka blízko.

Mikulášův kult se z Německa postupně rozšířil po celé oblasti působení křesťanské církve a později i na slovanské země, do Evropy i Ameriky. V českých zemích pocházejí nejstarší záznamy o mikulášské nadílce ze 14. století.

Na východě křesťanského světa je Mikuláš po Panně Marii nejuctívanější světeckou postavou a je zde brán za ruského patrona. Muž, který proslul štědrostí, jako obránce víry a zachránce nespravedlivě obviněných, je také uctíván mimo jiné jako ochránce námořníků, obchodníků, poutníků či dětí. Svatý Mikuláš se stal předobrazem i amerického Santa Clause nebo německého Weihnachtsmanna.

Až budete v Turecku, navštivte Demre!

Toto místo má opravdu své kouzlo. Já jsem jej poprvé navštívila v roce 2009 a byla jsem překvapena, protože jsem Mikuláše v Turecku opravdu nečekala. 

Kostel sv. Mikuláše v Demre navštěvují lidé z celého světa a vždy zde narazíte i na samotné Turky. Zrovna před rokem, kdy jsme toto místo navštívili s přáteli jsem zde zahlédla dvě Turkyně, které v kostele hledaly místo s nejlepší energií. Lidé se sem chodí ne jen pomodlit, ale i zklidnit a na pár minut jen tak rozjímat. 

Zítra nám začíná advent a ve většině našich domovů se rozsvítí první adventní svíčka. Světlo je symbolem naděje, naděje na to, že bude líp. Užijme si svátky i přes všechna omezení, která tady momentálně jsou. 

Letos asi po ulicích Mikuláše, čerty a anděly neuvidíme, ale v noci až budeme spát, nás i tak Mikuláš navštíví a naplní naše čisté boty dobrotami, láskou a hlavně nadějí na lepší rok 2021.

Mikuláš se lidem do paměti zapsal jako člověk, který pomáhá.

Jeho velikostí nebylo hrdinství, které se nechává mučit, zavřít a popravit.

Jeho velikostí byla neustálá každodenní dobrota a laskavost. (Benedikt XVI.)