Díky zakladateli a prvnímu prezidentovi Turecké republiky Mustafa Kemal Atatürkovi se nám učení turečtiny zjednodušilo.
V roce 1928 otec Turků zahájíl referomu turečtiny.
Místo tehdy obvyklého užívání elitní osmanské turečtiny (silně ovlivněné perštinou a arabštinou) zavedl jako státní jazyk lidovou turečtinu; od té doby Turci také používají upravenou latinku s některými přidanými znaky, která nahradila arabské písmo. Celý národ musel znovu chodit do školy, aby se nové písmo naučil.
LATINKA BYLA ZAVEDENA PREZIDENTEM MUSTAFOU KEMALEM 1.11.1928.
a A a araba, anahtar
b B be bin, bina
c C ce Čteme jako dž/ce cep, cesur
ç Ç çe Čteme stejně jako české č/çay, çamur
d D de deve, damla
e E e eski, elma
f F fe fikir, film
g G ge gemi, gece
ğ Ğ yumuşak ge -měkké ge. Žádné slovo v turečtině nezačíná na ğ/sağa, kağıt
b B be bin, bina
c C ce Čteme jako dž/ce cep, cesur
ç Ç çe Čteme stejně jako české č/çay, çamur
d D de deve, damla
e E e eski, elma
f F fe fikir, film
g G ge gemi, gece
ğ Ğ yumuşak ge -měkké ge. Žádné slovo v turečtině nezačíná na ğ/sağa, kağıt
-prodlužuje samohlásku před: oğlan/o:lan/ kluk
-pokud je před ğ měkká samohláska vyslovujeme měkke ge jako j:değil/dejil/ není
h H he halı, hava
ı I ı I se vyslovuje podobně jako anglické ə /alone/
ı I ı I se vyslovuje podobně jako anglické ə /alone/
ə= „schwa“ Slovo schwa pochází z hebrejštiny a znamená prázdnotu, nic: ışık- /əşək/ světlo
i İ i içki, ipek
j J je Čteme jako ž/jel, Japonya
k K ke kelebek, kilim
l L le lokum, laf
m M me mantar, muhtar
n N ne Nurhan, nefes
o O o oda, okumak
ö Ö ö Přehlasované Ö čteme podobně jako české E, ale máme při jeho vyslovování našpulenou pusu na O, ale vyslovíme E.
j J je Čteme jako ž/jel, Japonya
k K ke kelebek, kilim
l L le lokum, laf
m M me mantar, muhtar
n N ne Nurhan, nefes
o O o oda, okumak
ö Ö ö Přehlasované Ö čteme podobně jako české E, ale máme při jeho vyslovování našpulenou pusu na O, ale vyslovíme E.
Německé Ö: ön/ön/předek
p P pe pis, papatya
r R re rüya, Rusya
s S se sakız, sabah
ş Ş şe Čteme stejně jako české š/şaka, şal
t T te toprak, toka
u U u uçak, uçmak
ü Ü ü Přehlasované Ü čteme následovně: Pusu našpulíme, jako kdybychom chtěli vyslovit U, ale vyslovíme Y. Je to takové hodně zavřené Y.
p P pe pis, papatya
r R re rüya, Rusya
s S se sakız, sabah
ş Ş şe Čteme stejně jako české š/şaka, şal
t T te toprak, toka
u U u uçak, uçmak
ü Ü ü Přehlasované Ü čteme následovně: Pusu našpulíme, jako kdybychom chtěli vyslovit U, ale vyslovíme Y. Je to takové hodně zavřené Y.
Německé Ü: üç/üč/tři
v V ve vergi, vahşi
y Y ye Čteme jako j/yabancı
z Z ze zümrüt, ziyaretçi
v V ve vergi, vahşi
y Y ye Čteme jako j/yabancı
z Z ze zümrüt, ziyaretçi
SAMOHLÁSKY/ SESLİLER
Turečtina má 8 samohlásek
(a, ı, o, u, e, i, ö, ü)
1.MĚKKÉ-İNCE E, İ, Ö, Ü
2.TVRDÉ-KALIN A, I, O, U
SOUHLÁSKY/ SESSİZLER
Turečtina má 20 souhlasek
(p, ç, t, k, h, f, s, ş, b, c, d, ğ, g, j, l, m, n, r, v, z)
1.NEZNĚLÉ-TONSUZ P, Ç, T, K, H, F, S, Ş
2.ZNĚLÉ-TONLU B, C, D, Ğ, G, J, L, M, N, R, V, Z
Y- patří mezi souhlásky
Z celé turecké abecedy se určitě pozastavíte u písmenka ‚Ğ‘ (tzv. yumuşak ge-měkké ge).
Výslovnost ‚Ğ‘ je dvojí:
1.
NEVYSLOVUJE SE, PRODLUŽUJE PŘEDCHOZÍ SAMOHLÁSKU A DÁVÁ JÍ LEHKÝ HRDELNÍ ODSTÍN.
- pokud se ‚Ğ‘ nachází mezi dvěma tvrdými samohláskami
BAĞIRMAK
- mezi tvrdou samohláskou a souhláskou
ÇAĞDAŞ
- po tvrdé samohlásce na konci slova
DAĞ
2.
VYSLOVUJE SE JAKO ‚J‘ S HRDELNÍM ODSTÍNEM.
- mezi dvěma měkkými samohláskami
DİĞER
- mezi měkkou samohláskou a souhláskou
EĞLENCE
- po měkké samohlásce na konci slova
ÇİĞ
POMOCNÍK V HLÁSKOVANÍ:
A – Adana | G – Giresun | L – Lüleburgas | S – Sinop |
B – Bolu | Ğ – Yumuşak ge | M – Muş | Ş – Şırnak |
C – Ceyhan | H – Hatay | N – Niğde | T – Tokat |
Ç – Çanakkale | İ – İzmir | O – Ordu | U – Uşak |
D – Denizli | I – Isparta | Ö – Ödemiş | Ü – Ünye |
E – Edirne | J – Jandarma | P – Polatlı | V – Van |
F – Fatsa | K – Kars | R – Rize | Y– Yozgat |
Z – Zonguldak |