Díky zakladateli a prvnímu prezidentovi Turecké republiky Mustafa Kemal Atatürkovi se nám učení turečtiny zjednodušilo.
V roce 1928 otec Turků zahájíl referomu turečtiny. 
 
Místo tehdy obvyklého užívání elitní osmanské turečtiny (silně ovlivněné perštinou a arabštinou) zavedl jako státní jazyk lidovou turečtinu; od té doby Turci také používají upravenou latinku s některými přidanými znaky, která nahradila arabské písmo. Celý národ musel znovu chodit do školy, aby se nové písmo naučil.
 
LATINKA BYLA ZAVEDENA PREZIDENTEM MUSTAFOU KEMALEM 1.11.1928.
 
a A a araba, anahtar
b B be bin, bina
c C ce Čteme jako dž/ce cep, cesur
ç Ç çe Čteme stejně jako české č/çay, çamur
d D de deve, damla
e E e eski, elma
f F fe fikir, film
g G ge gemi, gece
ğ Ğ yumuşak ge -měkké ge. Žádné slovo v turečtině nezačíná na ğ/sağa, kağıt
-prodlužuje samohlásku před: oğlan/o:lan/ kluk

-pokud je před ğ měkká samohláska vyslovujeme měkke ge jako j:değil/dejil/ není

h H he halı, hava
ı I ı  I se vyslovuje podobně jako anglické ə /alone/
ə= „schwa“ Slovo schwa pochází z hebrejštiny a znamená prázdnotu, nic: ışık- /əşək/ světlo
i İ i içki, ipek
j J je Čteme jako ž/jel, Japonya
k K ke kelebek, kilim
l L le lokum, laf
m M me mantar, muhtar
n N ne Nurhan, nefes
o O o oda, okumak
ö Ö ö Přehlasované Ö čteme podobně jako české E, ale máme při jeho vyslovování našpulenou pusu na O, ale vyslovíme E.
Německé Ö: ön/ön/předek
p P pe pis, papatya
r R re rüya, Rusya
s S se sakız, sabah
ş Ş şe Čteme stejně jako české š/şaka, şal
t T te toprak, toka
u U u uçak, uçmak
ü Ü ü Přehlasované Ü čteme následovně: Pusu našpulíme, jako kdybychom chtěli vyslovit U, ale vyslovíme Y. Je to takové hodně zavřené Y.
Německé Ü: üç/üč/tři
v V ve vergi, vahşi
y Y ye Čteme jako j/yabancı
z Z ze zümrüt, ziyaretçi

SAMOHLÁSKY/ SESLİLER 

Turečtina má 8 samohlásek
(a, ı, o, u, e, i, ö, ü)

1.MĚKKÉ-İNCE    E, İ, Ö, Ü
2.TVRDÉ-KALIN   A, I, O, U

SOUHLÁSKY/ SESSİZLER

Turečtina má 20 souhlasek
(p, ç, t, k, h, f, s, ş, b, c, d, ğ, g, j, l, m, n, r, v, z)

1.NEZNĚLÉ-TONSUZ P, Ç, T, K, H, F, S, Ş
2.ZNĚLÉ-TONLU B, C, D, Ğ, G, J, L, M, N, R, V, Z

Y- patří mezi souhlásky

Z celé turecké abecedy se určitě pozastavíte u písmenka ‚Ğ‘ (tzv. yumuşak ge-měkké ge).
Výslovnost ‚Ğ‘ je dvojí:

1.
 NEVYSLOVUJE SE, PRODLUŽUJE PŘEDCHOZÍ SAMOHLÁSKU A DÁVÁ JÍ LEHKÝ HRDELNÍ ODSTÍN.

  • pokud se ‚Ğ‘ nachází mezi dvěma tvrdými samohláskami

BAĞIRMAK

  • mezi tvrdou samohláskou a souhláskou

ÇAĞDAŞ

  • po tvrdé samohlásce na konci slova

DAĞ

2.
VYSLOVUJE SE JAKO ‚J‘ S HRDELNÍM ODSTÍNEM.

  • mezi dvěma měkkými samohláskami

DİĞER

  • mezi měkkou samohláskou a souhláskou

EĞLENCE

  • po měkké samohlásce na konci slova

ÇİĞ

POMOCNÍK V HLÁSKOVANÍ:

A – Adana G – Giresun L – Lüleburgas – Sinop
B – Bolu Ğ – Yumuşak ge M – Muş Ş – Şırnak
C – Ceyhan H – Hatay – Niğde T – Tokat
Ç – Çanakkale İ – İzmir O – Ordu U – Uşak
D – Denizli I – Isparta Ö – Ödemiş Ü – Ünye
E – Edirne J – Jandarma P – Polatlı V – Van
F – Fatsa K – Kars R – Rize Y– Yozgat
      Z – Zonguldak