Stalo se něco, co jsme si nikdo nedokázali představit, ani v našich nejšílenějších snech.

Ze dne na den jsme se všichni ocitli doma. Nemůžeme jít do své milované kavárny na kafe, nemůžeme jít do kina na dobrý film, nemůžeme se setkat s našimi přáteli a rodinami a dokonce nám chybí naše kancelář a ranní vstávání.

Je to zvláštní stav, ve kterém momentálně jsme. 

Chtěla bych moc poděkovat svým studentům za to, že nám naše lekce turečtiny zůstaly.

Přesunuli jsme se z učebny do online prostoru.

Nečekala jsem, že se jim do toho bude chtít, hlavně proto, že ne všichni jsme s internetem kamarádi a také se někteří z nás před kamerou stydí:).

První lekci jsme vychytali připojení, zvuk, obraz a mohli jsme pokračovat, tam kde jsme před karanténou skončili.

Lekce turečtiny jsou pro mě v této době i určitým návratem aspoň na pár chvil do normálu. Mohu vidět lidi, které mám ráda a se kterými je mi dobře.

Za tu dobu, než se opatření zmírní se toho ještě hodně naučíme. 

Požádala jsem své studenty, aby mi napsali pár slov o tom, jak se jim momentální výuka líbí a co jim na tomto způsobu učení chybí. 

 

Lucka:

Jsem teď vděčná za hodinu jakoukoliv formou… pondělní turečtina mi vždycky zlepší náladu, i když třeba celý den předtím stojí za houby. A že těch dnů teď je 🙈. Jsem ráda, že si můžu se stejně naladěnými lidmi o Turecku aspoň pokecat, když se tam v dohledné době zjevně nepodíváme… i když to hlavní téma teď moc veselé není 😔. Online postrádám vůni čerstvě uvařeného tureckého čaje a kávy, neb doma nemám ani Rize çay, ani džezvu na toho „pravého turka“ (je to ostuda, já vím 😆). 

 

Marie:

Na online hodině mi chybí čaj 🙂 a taky obejmutí na pozdrav, ale jinak  diky videu je to skoro stejně jako naživo a turectina zůstala jednou z aktivit, která se nejvíc blíží „normálnímu“ (tj.před koronavirovému) životu. 

 Turečtina často zlepší náladu online i naživo. Výhodou je, že člověk nejede další hodinu domů :D, ale jsem určitě ráda, že jsme našly způsob, jak pokračovat. 

 

Kateřina:

Jsem vděčná, že máme možnost online výuky, protože bych se jinak zabila 😀, člověk by neměl vypadnout ze své rutiny, ale chybí mi ten osobní kontakt a všechno kolem toho…

 

Marcela:

Mişo, jsem strašně moc vděčná za možnost pokračovat ve výuce i v této zvláštní době. Osobnímu kontaktu se to samozřejmě nevyrovná – chybí mi turecký čaj a kávička – ale alespoň takhle z postele mohu být stále v kontaktu s přáteli z kurzu a naším milovaným Tureckem 🇹🇷  A také vidím naše pokroky a jsem ráda, že to nevzdáváme ani teď ve trochu ztížených podmínkách 👍😍 Díky za tebe, která pravidelně přinášíš do těch našich nedobrovolných izolací trochu toho sluníčka 🥰☀️

 

Veronika:

Chtěla bych moc poděkovat naší lektorce Míše 🙏🏻 za možnost pokračovat ve výuce turečtiny s využitím informačních technologií. 👩🏼‍💻 Samozřejmě mám raději osobní setkání 💃🏻🚶🏻‍♂na kurzech v Praze s navozením příjemné turecké atmosféry 🇹🇷 , umocněné výborným černým čajem (çay) a tureckou kávou (kahve) ☕ v krásném tradičním porcelánu a skle. On-line výuka má však i svá pozitiva: výrazně ušetření čas spojený s cestováním do Prahy. Člověk tak může od rodiny odskočit jen o patro výš a začne s učením. 📖📔📝 Míša je skvělá a hodinu vede jako profesionál osobně i on-line vždy na 💯%.  I v nelehké době jako je tak, ve které se právě nacházíme, máme příjemný vzdělávací koníček, na který se týden co týden těšíme. 🥳 Jsem moc šťastná a vděčná, že jsem se na kurz k lektorce Míše dostala 😍 a přeji si v něm pokračovat dál a dál (osobně, nebo on-line) ✍🏼. Moc děkuji, že nyní nemáme žádné prostoje a naučené vědomosti tak neztratíme z našich pamětí. 🧠

 

Nikola:

Míšo chtěla bych Ti poděkovat, že i v tomhle těžkém období jsi nám dala možnost pokračovat v kurzu turečtiny, a to online formou. Myslím že teď je pro všechny důležité aby se snažili udržet život co nejvíc v normálu, a taky mít se v tuhle těžkou dobu na co těšit. A já se celý týden těším na úterý, na turečtinu😊, že vás všechny zase uvidím, popovídáme si a něco se naučíme. Jsem ráda že kurz pokračuje a tak za ty týdny aspoň nezapomenu, co jsem se složitě naučila🙃. I tak se, ale už moc těším až se, snad brzo, sejdeme zase na naší lekci osobně, protože myslím že není nad osobní kontakt a výuku:) (a taky mi dost při online lekcích chybí turecká kávička nebo čaj😃).

Míša je pro mě skvělá lektorka (už mám pár jazykových kurzů za sebou, tak můžu porovnat:)), hodiny s ní nejsou ani trošku nuda, všechno probíhá tak nenuceně, nedrtíme se nic nazpaměť, žádná nudná cvičení v knížkách, ale naopak nás vede  k tomu, abychom se dokázali domluvit a i jako začátečníci vést aspoň nějakou konverzaci. A myslím, že všichni díky její skvělé výuce děláme pokroky. A ještě se dozvíme o Turecku plno zajímavostí a sdílíme svoje zážitky z cest. Takže Míšo děkuju, a už se na Vás všechny těším osobně☺️

 

Petr:

To hlavní a pozitivní na začátek – jsem velmi rád, že i v těchto dnech výuka turečtiny pokračuje pomocí internetu a výpočetní techniky. Ačkoliv mám vystudovaný obor informační technologie ve vzdělávání, tak jsem příznivcem výuky v klasické učebně v Praze a až tam využívat k výuce výpočetní techniku. Situace posledních dnů nám neumožňuje výuku v Praze a tak jsem přivítal možnost výuky na dálku. Výuka je téměř shodná s výukou v učebně – jen mi chybí společná káva, čaj a dobroty (baklavy, lokumy, simity) od lektorky a spolužáků, které vozí z cest nebo doma upečou. To méně pozitivní jsou u mne problémy s internetem a technikou, což vzhledem k mému vzdělání je spíše smutně úsměvné . Při výuce na dálku mne osobně trápí drobné problémy s internetem – sekání obrazu, výpadky zvuku, ale to je možná kvůli velkému zatížení internetových sítí v těchto dnech. Při první lekci jsem nemohl díky důkladnému nastavení antivirové ochrany spustit kameru a než jsem restartoval notebook, tak to trvalo až moc dlouho. Na druhou lekci jsem nechtěl nic podcenit a zapnul jsem si oba notebooky hodinu a půl před začátkem výuky. Jeden notebook mi oznámil, že vyžaduje restart a aktualizaci systému. To jsem netušil, že ten restart a aktualizace skončí až po konci výuky. Na druhém notebooku jsem spustil „virtuální třídu“ půl hodiny před začátkem lekce a čekal, až se někdo připojí, abych zkusil, zda vše funguje. Obraz fungoval trochu sekaně a opožděně, ale mikrofon byl vyblokovaný nějakým zabezpečením. A tak jsem se nakonec do „virtuální třídy“ přihlásil pomocí chytrého telefonu. Zvuk fungoval, obraz ze „školní tabule“ byl o několik sekund rychlejší než obraz „školní tabule“ na notebooku. Během výuky mi internet na telefonu několikrát vypadl, což mi nedělalo radost. Musím počkat na třetí lekci – věřím, že mi už žádné aktualizace nevyblokují notebook na 3 hodiny a budu doufat, že internet nebude přetížen. 

Když tomu udělám nějaký závěr. Výuka na dálku je výrazná úspora času a peněz. Nyní nedojíždím do pražské učebny z Olomouce. Tuto formu výuky bych rád využil i v budoucnu, když budu někde na cestách a nebudu mít možnost přijet na výuku osobně.

 

Kateřina:

Učit se turečtinu z domova online je výzvou, jelikož hodiny absolvuji před mým manželem/rodilým Turkem, který se občas chytá za hlavu Ale jinak mi kromě čaje od Míši nic nechybí

Lenka:

Ahoj, pro mě je to dost nervující, jelikož mám špatný signál a každou chvíli se mi to seká. Ale jinak jsem šťastná, že vás aspoň vidím.

 

Alice:

Pohodlí domova i během koronavirové krize jsem nesmírně vděčná. Pomáhá mi to zachovat kontinuitu studia, být v kontaktu s tímto krásným jazykem a zdokonalovat se pro chvíle, kdy budu moct opět vycestovat a setkat se s mými tureckými přáteli. Díky online hodinám jsem stále v kontaktu s mými kamarádkami z kurzu a vždycky se zasmějeme stejně jako bychom byli v učebně. Moje kamarádky a smích by mi chyběly, ale díky online kurzům turečtiny mi nehrozí sociální izolace a po online kurzu už nemusím cestovat po Praze domů. Domácí úkoly dostáváme také stejně jako v hodinách v učebně, a když nám v další hodině něco chybí, má s námi naše skvělá Míša stále stejnou trpělivost . Jen tu tureckou kávu a čaj si při každé hodině musím uvařit sama, ale to nevadí! Důležité je, že si je můžu vypít jako vždy s ostatními.

 

Lenka:

Vyhlášení nouzového stavu kvůli pandemii korona viru změnilo naše životy k nepoznají..jedna ze změn je i ta,že nemůžete mít lekce turečtiny klasickým způsobem..tedy,že se všechny sejdeme v offisu, dáme si turecký čaj a kávu a u toho se učíme turecky. Bylo nutné zvolit online lekce. Měla jsem z toho strach, jsem ta „stará škola“, která na novoty moc není,ale buď jsem do toho mohla jít nebo čekat, kdy toto vše skončí. A musím říci, že online hodina byla skvělá. Jsem úplně nadšená. Sice si čajík nebo kávičku musím udělat sama🤔😂,ale to nevadí. Určitě budu v této formě studia pokračovat.